Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Útržky z čítanky hermetika

Následují úryvky z knih, které jsou nám klíčem k opravdovému hermetismu, které jsou jakousi meditací a zde uváděny jsou především z prosté radosti a taktéž touhy podělit se o oněch pár myšlenek (kteréžto jsou navíc neuvěřitelně aktuální).

..............................................................................................

KLÍČOVÉ TEXTY PRO POCHOPENÍ NĚKTERÝCH PRINCIPŮ ČINNOSTI NAŠÍ LÓŽE:


Pierre de LASENIC: Universalismus. (přednáška pronesená v ustavující schůzi společnosti Universalia, Loge de France v Paříži, 1933) – VÝBĚR !

Universalismus = jest to porovnávací způsob nazírání na různé kultury, náboženství, filosofické směry a metapsychickou praxi různých národů a dob. Universalismus není žádným organisovaným směrem; jest Sethem v předchozích řádcích citované legendy („Adam měl dva syny: Kaina, sílu hrubou a Abela, produševnělou jemnost; nemohli se shodnouti a vybíjeli se ve vzájemných půtkách; - proto jejich dědictví připadlo Sethovi, synu třetímu, nadanému silou i duchem...“).
K nejvyšší metě vede mnoho cest, vhodných pro různé jedince, dle rasy, temperamentu, neb inteligence. Nelze zavrhovati žádný filosofický názor, vývojový systém neb náboženství, pokud vedou k Bohu. – Nemáme práva souditi Budhu, Krista neb Mohameda, nepovznesli-li jsme se na jejich úroveň; všechna velká náboženství a jejich reformátoři sledovali stejnou ideu; ukázali jen novou cestu a metody, jež vedou ke společnému cíli. Z Milána do Říma lze jíti mimo jiné pěšky, koňmo, neb vozem; – blázen by byl ten, kdo by tuto pravdu popíral. – Ne bez důvodu uznal Mohamed veřejně křesťanství. Kdyby Kristus byl zavrhl Gotamu, nebyl by Kristem. Kdyby mystik prohlašoval svou metodu za jedině správnou, dokazoval by, že není mystikem, ale neinteligentním mluvkou...
Okultismus jest metodickým a analytickým prodloužením náboženství. – Různé metody a analysy daly různé směry okultní, jež vycházejíce ze stejného zřídla, skrývají stejnou pravdu v essenci.
Chtěje ukázati na společnou pravdu všech směrů náboženských a okultních, stavěl původní primitivní universalismus na symbolech společných všem. Neboť ony jsou abecedou hermetismu. Proto Achuenaton (Amenhotep IV. ; XIV. st. př. Kr.) ukázal na slunce, chtěje zmírniti náboženskou nevraživost; – proto Platón učil o světě Ideí, Gnostikové o Prvopočátku, Alchymisté o Pralátce, Rosekruciáni o Prapříčině, nebo dvojpohlavním Bohu.
Tito všichni pili z velkého pramene universalismu. [Pozn.: pro ilustraci si můžete přečíst citát E. Léviho uvedený na úvodní stránce.]
Žijeme několik tisíc let; naše idea stála u kolébky lidstva a celá kultura ducha a jeho víry pomáhá nám nésti naše světla... Jsme mladí, jak legendární pelikán Rosekruciánů; obrozujeme se svobodou svých stoupenců, svobodou víry a očisťujícím ohněm nepředpojaté vědy a naší tradice.
Nejsme doktrinou; jsme studiem doktrin. Nejsme vázáni náboženstvím; ale studium náboženstev lidstva jest předmětem našeho syntetického studia. Neprobouzíme ducha pro vědu, ale vědu pro ducha.

 

dr. Jan Kefer: Hermetismus jako pokus o syntézu. (z knihy Syntetická magie, § 3; 1935) – VÝBĚR !

Zkoumání skrytých sil po stránce teoretické nazýváme okultismem. Pokud člověk chce záměrně pracovati s těmito silami a jimi působiti prakticky, dává vznik magii.
Mluvíme-li tedy o jevech okultních (to jest skrytých, dosud všeobecně a oficielně neznámých a neuznávaných) mluvíme o teoretické části věd hermetických. Využití těchto jevů (shrnutých v nauku teoretickou, zvanou okultismus) na poli praktickém nazýváme magií. Syntézu okultismu a magie, to jest teorie a prakse, nazýváme pak hermetismem.

Hermetismus se tedy dělí na:
a.) Okultismus, čili nauku o tajném, skrytém, nezpopularisovaném, jež obsahuje hypotézy, názory a dogma hermetismu, získané metodou analyzy, analogie a syntézy.
b.) Magii, jež jest praktickou částí hermetického systému.

Veškerá konstrukce hermetických věd vychází ze dvou základních zákonů obsažených již v proslulé Smaragdové desce Hermově:
1.) Zákona analogie  a
2.) Zákona syntézy.

Zákonem syntézy slučuje hermetik jednotlivé jevy, účinky a projevová torsa sobě příbuzná v pojmový celek, aby došel k příčinné síle jedné úrovně. Dle zákona o analogiích dedukuje pak na analogický projev v úrovni druhé, ať již příčinné nebo výsledné.

Na rozdíl od vědeckých metod naší doby, které vycházejí z analysy, kdežto syntéza a analogie slouží pouze jakožto vedlejší metody kontrolní, pokládá hermetismus poslední dvě za základní a analysou pouze ověřuje svoji práci.

...................................................................................................

Spisovatel těchto knih (tj. Dogma a rituál vysoké magie, Dějiny magie a Klíč k velkým tajemstvím) velmi rád poučí osoby vážné a vzdělané, ale chtěje předejíti své čtenáře prohlašuje, že mu neběží o dobrodružství, že nevěští, nezaklíná, ani nevyrábí kouzelné nápoje, ani se nepropůjčuje k čarování a k evokacím. Je mužem vědy a nehledá slávu. Odsuzuje energicky vše, co náboženství kárá, a nesmí být zaměňován s těmi, kteří bez ostychu a strachu neblaze používají své vědy k účelům nebezpečným a nedovoleným.
(Eliphas Lévi, Dějiny magie, s. 9)

Pro mnohé je magie přitažlivá, poněvadž v ní spatřují neobyčejný prostředek k uspokojení svých vášní. Lakomec praví: "Žádné Hermovo tajemství proměny kovů neexistuje, jinak bych si je koupil a stal se boháčem." Ubozí hlupáci, kteří věří, že takové tajemství je na prodej! Potřeboval by vaše peníze ten, kdo dovede zlato vyrobit? Nevěřící odpovídá: "To je pravda! Avšak nebyl bys bohatší než my, Elifase Lévi, kdybys je znal?"
Kdo vám říká, že jsem chudý? Prosil jsem vás o něco? Který vládce světa se může pochlubit, že ode mne odkoupil tajemství vědy? Kterému milionáři dal jsem někdy důvod věřit, že si přeji vyměnit svůj majetek za jeho? Ten, kdo se dívá zdola, touží po bohatstvích světa jako po dominujícím štěstí; povznešený jím pohrdá a neprojevuje ani sebemenší přání zmocnit se ho znovu, když je jako železná pouta odhodil.
Mladý muž zvolá: "Kdyby tajemství magie byla pravdivá, chtěl bych je znát, abych okusil lásku všech žen!" Všech? A víc nic? Ubožáku, přijde den, kdy jedné ti bude příliš! ...
Starý blázen: "Chtěl bych býti čaroděj, abych převrátil svět!" Statečný muži, kdybys byl čaroděj, nebyl bys už hlupák ...
Epikurejec: "Dejte mi magické síly k věčnému požitku, abych ukončil utrpení..." Na to odpovídá sama věda: "Již náboženství ti pravilo: «Blahoslavení, kteří zde trpí.» Proto ztratilo tvoji důvěru." A: "Blažení, kteří zde pláčí," a proto jsi se mu posmíval.
...
Bolest matky je triumfem ženy. ...

(Eliphas Lévi, Dějiny magie, s. 41-43)

 

Linea viridis gyrat universa (Zelená linie krouží kolem všech věcí) - Kabbalisté ve svých pantaklech zobrazují božskou korunu zelenou čárou, která obklopuje všechny věci. Zelená barva jest výsledkem dvou hlavních barev spektra, žluté a modré: postavy Elohimů aneb mohutných sil se syntetisují a spojují v Bohu.
(Eliphas Lévi: VĚDA DUCHŮ, část II., kapitola 4., odd. 36.)
 
*******

 

Paracelsus: ARCHIDOXA MAGICA - Kniha první (první část úvodu):

Nepochybuji, že po vydání tohoto spisu většina čtenářů se podiví skrytým silám utajeným v kovech zpracovaných lidským uměním. Jsem také přesvědčen, že jedni obsah mých výkladů nazvou pověrou a čarodějstvím, druzí pak bezbožností a rouháním, neboť se budou domnívali, že tyto síly jsou projevem mocí pekelných. Jisté na mne budou útočiti: „Jak by, prosím, mohly kovy popsané charaktery, písmenami a jmény tak zázračně působiti, kdyby nebyly zhotoveny a silami nadány vlivem ďábla a černé magie?“ Těmto však ihned odpovídám: „Ty tedy věříš, že tyto věci nabývají své síly a moci jen tehdy, když jsou zhotoveny pomocí Ďábla? Proč raději nevěříš, že Stvořitel přírody, na nebesích sídlící Bůh, mohl by tyto síly a tuto moc soustřediti do kovů, kořenů, bylin a kamenů? Byl by snad ďábel mocnější, důvtipnější, všemohoucnější a silnější než jediný, věčný, všemohoucí a milosrdný Bůh, který pro blaho člověka tyto věci stvořil a těmto silám rozkázal tryskati z kovů, rostlin, kamenů a z ostatních věcí, které žijí a kvetou na zemi a pod zemí, ve vzduchu a ve vodách?“

Mimo to je všeobecně jisto a každodenní zkušenost to potvrzuje, že určité doby mají své vlastní síly a činnosti podobné jako kovy, když je za jim odpovídajících vlivů svařujeme, sléváme a zpracováváme. To vše přemnohými důkazy již dávno stalo se zřejmým. Nikdo dále nemůže dokázati, že kovy jsou věci mrtvé a bez života. Pravé naopak různé oleje, soli, sírany, kvintesence — a právě ty nejčistší — mají svrchovanou sílu podporovati a udržovati lidský život, převyšujíce v tom všechny ostatní hmoty, jak vysvítá ze všech našich léků. Vždyť kdyby byly tyto látky neživé, nemohly by v chorém neb i mrtvém člověku v krátkém čase znovu probuditi jeho živoucí sílu a obnoviti mu zdraví. Nesčetněkráte se osvědčily při sklíčenosti a ochablosti těla, při nemocech pohlavních, žlučových kaméncích, vodnatelnosti padoucnici, šílenství, dne atd. Proto směle tvrdím, že kovy, kameny, kořeny, byliny a plodiny jsou nadány vlastní živoucí silou, kterou my ještě můžeme zvýšiti, připravíme-li neb zpracujeme-li je ve vhodné době, která jim dodává síly a působnosti, jak se každý může z mnohých dokladů přesvědčiti. To je všeobecně známo a proto mohu si dovoliti, abych se o tom nezmiňoval. Nemíníme v této knize jednati o věcech všedních a obecně známých, nýbrž svoji pozornost raději obrátíme k věcem nesnadno chápatelným a zdánlivé se příčícím obvyklým řádům.

Avšak i znamení, charaktery a písmena mají své vlastní síly a moc. V tom není nic podivného, neboť jestliže podstata a vlastnost kovu, vliv a moc nebe a planet, konečné pak i význam a poloha charakterů, znamení a písmen závisí od času, dní a hodin, s kterými souhlasí, proč by předmět, pečeť či pantakl dle tohoto řádu zhotovený nemohl míti svou specificky vlastní sílu a moc?

*******

Autorovi této knihy jest magie soustavou, která využívá a zužitkovává způsobem zcela jednoduchým nezměrný obzor viditelných i neviditelných sil, jest mu snůškou zkušeností a praktik celých věků a činností, které vedou daleko za práh našeho analytického chápání a zasluhují si proto, aby byly studovány. Magie není mu pouhou řadou naivních receptů, jak by se na první pohled zdálo. Recepty samy o sobě skrývají v tomto případě daleko více, než co v nich může nalézti povrchní badatel. Magie jest mu naukou, před kterou se skláněli velicí duchové, jasní a kultivovaní badatelé, svědomití experimentátoři a vážní spisovatelé. Antická věda, vysoká magie, kabbala a hermetismus tvoří v základě jeden celek.

Jest to vznešená snaha po pochopení viditelného i neviditelného, která hárala v srdcích mudrců minulých dob, kteří bez pochyby neznali vše, co známe my, ale kteří na druhé straně znali hodně věcí a zákonů, o kterých se nám dosud ani nesnilo.

Jen v mozcích bláznů evokuje magie bizarní a banální historky čarodějů. Moudrého uvádí do vzrušující kapitoly intelektuálního dobrodružství lidstva, vysvětluje, pokud slova a písmo k tomu stačí, odvěké touhy lidského srdce a duše, jest napínavým výkladem vesmíru, života a kosmu, jest filosofií, která nezná překážek a omezení.

(dr. Jan Kefer, Syntetická magie)

 

 

 

*******

TOPlist